Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Pejsek v Olomouckém útulku.

25. 3. 2009

http://www.djax.cz/olomouckyutulek/gallery.php?akce=obrazek_ukaz&media_id=2081

Pod obrázkem jeho příběh:

                                                            

Obrazek

Životní příběh pejska Zaxe (Mucová Eva, 03. 02. 2008 16:44)

Dobrý den milovníci psích mazlíčků.Ani nevím kde mám začat s vyprávěním mého života.
Jmenuji se Zaxa jsem křížená doga.Můj příběh začal před šesti lety.Byl jsem malé štěňátko a přinesl si mě domu jeden mladý manželský pár.Měli mě moc rádi a zahrnovali mě láskou,spával jsem v posteli,hrál si a chodil na procházky ven.Věděl jsem že se ke mě chovají hezky,tak jsem začal rozumět nějakým povelům a poslouchal.Byly to krásné roky plné dovádění.
Ale nastal zlom a tihle manželé se rozvedli.Paní domu odešla a páneček na mě neměl čas,tak mě dali o patro níže k babičce,kde jsem si dělal co jsem chtěl.Po pár měsících ke mě přidali 6ti měsíční štěně,to jsme se spolu vyřádili a pohráli,bylo opravdu veselo a babičce jsme někdy moc radosti nedělali.
Můj pán se dostal do problémů a musel dům prodat,začal přemýšlet co se mnou a štěňátkem udělá.Tím začalo mé smutné období,protože jsem poznal,že i já jsem překážkou po tolika krásných letech plných lásky.Nejdříve mě nabízel kamarádům,ale každý měl svého miláčka doma.Později se rozhodl,že nám nechá píchnout eutanazii,to naštěstí pan veterinář neudělal,jelikož jsme zdravý,tak k tomu neviděl důvod.Pak přišla nejhorší verze a to smrt zastřelením.
Měl jsem štěstí,protože tohle jedna slečna z rodiny nechtěla dopustit a okamžitě si mě i Bleka(to je štěňátko)odvezla k sobě domů.Bylo to naše vysvobození od smrti která byla na dosah.
Druhý den jsme z ničeho nic byly v jiném prostředí a byly zavřeni v kotci.Nebyl jsem na to zvyklý tak jsem hodně štěkal,chtěl jsem do domu,do postele tak jak jsem byl zvyklý.
Později jsem pochopil,že musím vydržet v kotci v boudě.Ta slečna má totiž své dva pejsky,tak nás střídavě pouštěla do zahrady abychom se náhodou všichni čtyři nepokousali.
Jednou mě dala vodítko a vzala na procházku,to jsem byl šťastný a pak se každý den těšil na společné výlety.Vzorně jsem chodil na vodítku a poslouchal na povel.
Za týden náhradního bydlení u nové paničky jsem si musel zvyknout na jiný život.
Bleček našel náhradní rodinu,kde se na něho moc těšili,ten se má už dobře,ale já mu to přeji.Přece máme právo na život.Jak já bych si přál mít svůj nový domov kde bych nebyl překážkou.
Jsem rozumný a vím že nemůžu zůstat u slečny která mě a mému kamarádovi Blekovi zachránila život.
Dnes se mnou šla ještě na poslední procházku,pak mě naložila do auta a odvezla do útulku v Olomouci.
Žiju ale nejsem šťastný.Mám velký strach ze samoty,protože jsem navyklý trávit čas s lidmi a ne sám.Jsem hodný,hezký a společenský.Moc a moc prosím nějakého hodného člověka,který mě zachrání a dokáže mi,že jsou lidé obětaví,vstřícní a milí.Chtěl bych další roky žít v klidu a dělat někomu radost z mé přítomnosti.
Prosím pomozte mi najít cestu k záchraně.Psí život není někdy vůbec jednoduchý.
Váš Zax
(hafff.....haffff....hafiii)